V roce 2016 jsem náhodou na internetu narazila na pedig což je materiál na pletení košů, misek vyrobený z ratanu. Už jsem zkoušela plést koše z větví a zrovna se mi to nevedlo takže jsem skončila u výroby dna. Proto jsem se rozhodla pedig vyzkoušet. Protože mám ráda černou barvu zvolila jsem namísto přírodního pedigu – pedig v černé bužírce. Po shlédnutí návodu na Youtube jsem se rozhodla pustit nejdříve do výroby misky. Základ se tvoří z pedigu a ne dřevěné podložky, což pro mě bylo obtížnější. Přeci jen udržet všechny ty provlečené proutky mi dalo docela zabrat. Miska byla hotová ani ne za hodinu. Na to, že se jednalo o první misku to není tak hrozné, jen se mi zakončování nedařilo proutky udržet na místo. Možná by přírodní pedig držel lépe, ale u toho v bužírce mi stále konce po založení vyskakovaly ven. Nicméně jsem se přesunula k dalšímu výrobku. Tady je fotky první misky (ze začátku byla na ovoce, později na klíče a jiné drobnosti):

Po upletené misce mě pletení chytlo a já jsem se rozhodla pustit do něčeho většího. Objednala jsem i oválné dřevěné dno s předvrtanými dírkami a když jsem se na něj tak podívala napadl mě vysoký košík. S kupovaným a připraveným dnem jde začátek opravdu jedna báseň. Stačí jen provlíknout stejný počet proutků jako dírek a zaháknout je podvlečením o sebe (je to opravdu snadné, jen se to hůře vysvětluje). Ještě musíte odhadnout výšku proutků, ale řekla jsem si ho radši nechám delší než je moje představa výšky košíku. Ještěže tak, protože při pletení se tyto hlavní proutky docela zkrátí takže kdybych je ustřihla přesně bylo by to málo (možná to jde nastavit, ale tam jsem se ještě nedostala). Aby košík nebyl jen černý rozhodla jsem se ho místy proplést přírodním provázkem. Překvapilo mě jak přírodní materiál v kombinaci s umělou bužírkou hezky vypadá. Proutek z pedigu byl docela dlouhý, ale několikrát jsem musela při pletení nastavovat. Naštěstí to není ni těžkého. Jen se vše co vykukuje ven musí zastřihnout aby byl to hezky vypadalo. Čím jsem šla výš a přes všechnu snahu proutky držet nad sebou se košík začal zužovat. Chce to asi dostat do ruky a já to v ruce ani oku ještě nemám. Když jsem viděla tvar košíku napadlo mě, že nemám košík na houby. Sbíráme je docela často tak proč si neudělat originální košík? Když byla výška dostatečná zakončila jsem košík. Zapletla do vrchní části ozdobný copánek z přírodního provázku a pustila se do ucha. Myslela jsem, že to bude snadnější, ale nakonec se povedlo. Zvolila jsem dvoubarevný černo hnědý úchyt. Ucho je dostatečně velké abych mohla košík nosit přes rameno nebo jen tak do ruky. Nevím už přesný čas, ale myslím že mi pletení trvalo okolo 3-4 hodin. Největší radost mi udělalo, když se mě kolegové houbaři ptali kde jsem tak hezký a originální košík na houby sehnala. To člověka opravdu zahřeje u srdíčka. Na fotce se můžete podívat na můj výsledek:

Hned další den jsem měla dojet pro nový koš na prádlo. Když už jsem ale byla u toho pletení řekla jsem si, že si ho zkusím uplést. Materiálu bylo ještě dost tak proč ne? Opět jsem použila připravené kulaté dno. Stejně jako u košíku na houby jsem černý pedig zkombinovala s přírodním provázkem. Nahoře se mi ať jsem se snažila sebevíc koš trochu zúžil, ale naštěstí to není skoro vidět. Protože jsem chtěla mít prádlo zakryté pustila jsem se do pletení víka. Žádné dno už jsem neměla, takže jsem ho musela uplést od úplného začátku. Ze všech věcí co jsem pletla bylo víko to nejtěžší. Je asi o 10 centimetrů širší než koš, ale jde nasadit a splní svoji funkci (a to je hlavní). Občas mi nikde vykoukl provázek a ne a ne držet. Tyto neposlušné provázky jsem přilepila tavicí pistolí a od té doby mám od nich klid. Tady je fotka pleteného koše na prádlo:

 

Vše co jsem upletla mi už 2 roky slouží a zatím bez újmy. Cenu jednotlivého výrobku přesně nevím. Když ale sečtu dřevěná dna, provázek i pedig vyšly mě všechny výrobky na 450 korun. Celkem jsem za tuto cenu vyrobila: košík na houby, koš na prádlo a 2 velké misky což není špatné. Možná nejsou tyto výrobky dokonalé, ale upletla jsem si je sama a jsem na ně pyšná. Když si byt ozdobíte a vybavíte věcmi vlastní výroby máte radost a hezký pocit z odvedené práce pokaždé když se na tyto věci podíváte. A když vám návštěva pochválí něco co jste vyrobily, je radost ještě větší. Pletení je pro mě novinka, ale rozhodně se k této činnosti ještě vrátím. Je to dokonalá relaxace, protože když se soustředíte na všechny ty proutky a provázky, perfektně si vyčistíte hlavu. Když byl na návštěvě můj tatínek říkal ať pletu častěji, protože jsem prý konečně zavřela alespoň na chvilku pusu 😀 Taky je váš tatínek takový srandista?